Dvacet čtyři zbrusu nových hodin

Každé ráno, když se probudíme, máme dvacet čtyři zbrusu nových hodin k prožití. Jaký vzácný dar! Je v naší moci strávit těchto dvacet čtyři hodin tak, aby nám i okolí přinesly pohodu, radost a štěstí.

Mír je přítomen tady a teď, přímo v nás a ve všem, co děláme a vidíme. Otázkou je, zda jsme, či nejsme s ním ve spojení. Nemusíme nikam daleko putovat, abychom viděli modré nebe.Nemusíme opouštět naše město nebo sousedství, abychom se potěšili pohledem na krásné děťátko. I vzduch, který dýcháme, může být zdrojem naší radosti.

Můžeme se usmívat, dýchat, kráčet a jíst tak, že nám to dovoluje neztrácet spojení s prožitkem hojné radosti. … Každé nadechnutí i každý krok může být naplněn duševním klidem, radostí a vyrovnaností. Musíme jenom být bdělí a žít přítomným okamžikem.

Pampeliška má můj úsměv

Když se usmívá dítě, když se usmívá dospělý, je to velmi důležité. Když skutečně víme, jak žít, jak lépe můžeme začít den než s úsměvem? Úsměv potvrzuje naše rozhodnutí žít v pohodě a radosti. Zdrojem pravého úsměvu je probuzená mysl.

Jak si po probuzení vzpomenete na úsměv? Může vám ho připomenout třeba nějaká větvička, list, kresba či inspirující slova – znamení ve vašem okně nebo na stropu nad postelí, kterého si okamžitě všimnete. Jakmile si jednou osvojíte úsměv, nebudete potřebovat žádná znamení. Budete se usmívat, jakmile uslyšíte ptačí zpěv nebo spatříte sluneční svit, pronikající vašim oknem. Úsměv vám pomůže čelit nastalému dni s laskavostí a pochopením.

Náš úsměv přinese radost nám i celému okolí. I když věnujeme spoustu pěněz na dary pro každého člena rodiny, nic jim nemůže poskytnout tolik radosti jako dar naší pozornosti a našeho úsměvu. A tento vzácný dar nic nestojí. Jeden přítel napsal na konci svého pobytu v Kalifornii tyto verše:

Ztratil jsem svůj úsměv,

ale netrap se,

má ho pampeliška.

Když ztratíte úsměv, ale jste schopni si uvědomit, že ho pro vás schovává pampeliška, není situace tak zlá, ještě jste natolik bdělí, že o tom úsměvu víte. Musíte jen jednou nebo dvakrát vědomě vdechnout a vydechnout a svůj úsměv získáte zpět. Pampeliška je jedním z vašich přátel. Věrně tady stojí a schovává vám váš úsměv.

Ve skutečnosti všechno kolem vás podržuje váš úsměv. Není třeba se cítit opuštěni. Musíte se jen otevřít jistotě, jež je všude kolem vás i ve vás. Stejně jako ten přítel, který věděl, že pampeliška schovává jeho úsměv, můžete vědomě dýchat a úsměv se vám vrátí.

Vědomé dýchání

Je mnoho způsobů dýchání, které můžete použít, abyste se osvěžili a potěšili. Prvý způsob je velmi jednoduchý. Když vdechujete, říkejte si: „Vdechuje, vím, že vdechuji.“ Při výdechu: „Vydechuje, vím, že vydechuji.“ Nic víc. Uvědomujete si svůj vdech jako vdech a výdech jako výdech. Není třeba přeříkávat si celou větu, stačí jen dvě slova: „vdech“ a „výdech“. To vám pomůže připoutat mysl k dýchání. Váš dech se tak zklidní a naplní mírem a vaše mysl a tělo se rovněž zklidní a naplní mírem. … Dýchání je spojením našeho vědomí s tělem. Někdy se naše mysl zabývá jednou věcí a tělo dělá jinou; mysl a tělo nejsou v jednotě. Tím, že se soustředíme na vědomí, „vdechuji, vydechuji“, navracíme mysl k tělu a navracíme jim jednotu. Vědomé dýchání je důležité pojítko.

Pro mne je dýchání radostí, bez níž se nedokážu obejít. Každý den provádím vědomé dýchání a ve své malé meditační místnosti jsem krasopisně napsal tuto větu: „Dýchej, jsi živý.“ Právě dýchání a usmívání nám může přinášet veliké štěstí, protože když vědomě dýcháme, uvědomujeme si sami sebe a jsme přitahováni k životu v přítomném okamžiku.